Sen lásky

Hruď plná touhy a slza v očích
na tvářích stopu teď zanechá.
Okamžik pouhý, hlava se točí,
hvězda Tvá v klidu mě nenechá.
 
Znovu se vznáším vesmírem širým
a pokouším se zastavit čas.
Tak ještě počkej, dopřej těm chvílím
ponechat vášeň i něhu v nás.
 
Obloha noční šeptá „jdi spát,
ráno je večera moudřejší“.
Červánky ranní nebudou lhát,
bude pak všechno zas krásnější.
 
Líbám Tvá ústa a hladím vlasy,
ruce i ňadra Tvá miluji.
Vůni Tvé šíje, oči i řasy,
stěží vše v básních svých zveršuji.
 
Tebe má lásko slunce až vzbudí,
myšlenkou vklouzni zas do snů mých.
Amora šípem proklátou hrudí,
spočinu znovu v obětích Tvých.

Vít Ištvánek – 7.4.2015