Hruď plná touhy a slza v očíchna tvářích stopu teď zanechá.Okamžik pouhý, hlava se točí,hvězda Tvá v klidu mě nenechá. Znovu se vznáším vesmírem širýma pokouším se zastavit čas.Tak ještě počkej, dopřej těm chvílímponechat vášeň i něhu v nás. Obloha noční šeptá „jdi spát,ráno je večera moudřejší“.Červánky ranní nebudou lhát,bude pak všechno zas krásnější. Líbám Tvá ústa a hladím vlasy,ruce i ňadra Tvá miluji.Vůni Tvé šíje, oči i řasy,stěží vše v básních svých zveršuji. Tebe má lásko slunce až vzbudí,myšlenkou vklouzni zas do snů mých.Amora šípem proklátou hrudí,spočinu znovu v obětích Tvých. Vít Ištvánek – 7.4.2015 Tweetnout