Tak jako je Slunce centrem zářící duchovní Lásky a dávání pro celou sluneční soustavu, má zlato výsadní postavení mezi kovy. Souvisí se Sluncem, tedy – vlivem Slunce kdysi vzniklo. Skupinová duše zlata má sluneční vlastnosti. Když si odmyslíme zneužití zlata k hromadění bohatství, válkám o ně atd. v Evropě v novověku, bylo zlato vždy uctíváno jako nejposvátnější kov – ve starém Egyptě, u indiánských kmenů Synů Slunce, u Inků apod. Ba se jím i léčilo, skrze léčení duše.
Zlato
Zlato nemění svůj vzhled za žádných podmínek (na rozdíl od železa, mědi, stříbra apod.). I svítivou barvou připomíná Slunce. To dává největší jas, a i zlato je nejjasnější kov. Existuje i spojitost mezi slovy aurum (latinsky zlato), aura (záření kolem člověka, tak jako Slunce září kolem sebe), staroperským slunečním bohem Ahura Mazda (Boží aura, všeoblažující záře) – to byl jejich název pro Boha Slunce, což byl tehdy Kristus jako vládce Slunce před svým sestupem na Zem skrze Ježíše. Proto je zlato nejen symbolem, ale jeho skupinová duše tyto vlastnosti má, a přenáší je i do hmotného kovu.
Zlato je kovem Michaelským, a chceme-li se archandělu Michaelovi přiblížit, pak meditační stopou může být i soustředěný pohled na něco zlatého. Michael jako vládce Slunce a proto i neděle září nejvýsostněji ze všech archandělů. Souvislost či podobnost, třeba i jen pocitovou, lze nalézat ve spojení: zlato – Slunce – neděle – Michael. (Sonntag, Sunday je česky den Slunce, sluneční den.) I neděle jako výjimečný, sváteční den, je ovládána Michaelem – vládcem Slunce, ze kterého bylo vše vyzářeno. Proto je hlubokým mysteriem, že máme sedmidenní celek, kdy v neděli se světí svátek a je tak uctívána odedávna jako den výjimečný, sluneční, zlatý. Ostatní dny pak jsou ovládány dalšími planetami a jejich vládci. Vše se ale točí kolem Slunce jako centra duchovního i hmotného. Je dobré si s tím pohrávat, procházet, kochat, prostupovat…
Karel Funk
zdroj: Nový Fénix
