Stejné přitahuje stejné (stejnorodé, podobné…).
Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Toto přísloví přesně vyjadřuje podstatu tohoto zákona. S některými lidmi se cítíme dobře, jiní nás odpuzují. Máme-li stejné názory, koníčky, záliby či nešvary, hned si lépe rozumíme. Kuřák si rozumí s kuřákem, rybář s rybářem atd. Jsme přitahováni tam, kam směřují naše myšlenky a naše vnitřní chtění. Stejně tak mi sami přitahujeme totéž. Co chceme, to se děje, to se stane. Dnes, za týden nebo za deset let. Čas nehraje žádnou roli.
Pod tímto zákonem je platné i přísloví, které říká, že opaky se přitahují. Je to možná zvláštní, když jsem napsal, že se přitahuje stejnorodé a jak s tím tedy souvisí ty opaky či protiklady? Ty zdánlivé protiklady totiž dohromady tvoří celek, který byl někdy rozdělen, a proto je síla stejnorodosti přitahuje zpět k sobě. Muž a žena jsou také protiklady, ale dohromady tvoří jeden celek. Magnety se odpuzují i přitahují. Záleží jen na tom, kterými póly je k sobě přikládáme.
