ZÁŘÍCÍ HVĚZDA – DEN LÁSKY – 29. PROSINEC

O svátcích vánočních zalétá k sluchu stále zřetelněji poselství Zářící hvězdy: Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobré vůle! Neboť se zrodil Spasitel světa, Syn Boží, Ježíš Kristus.

Zalétněme v duchu do tehdejšího Betléma! Vidíme chudé městečko, ukládající se ku spánku. Jen venku ponocovali a stráž nad svými stády drželi betlémští pastýři. Jejich zrak je obrácen buď k hvězdnému nebi, nebo pohřížen v jejich nitro. V zadumání přemýšlejí o sobě, svých rodinách, národě a Bohu. Věřili všichni, že Bůh je spravedlivý, že pozvedne ponížené a pokoří mocné; byli přesvědčeni, že přijde den, kdy jho bude sňato s jejich svaté země a národa a že bude opět obnovena sláva Jeruzaléma.

A hle! Jejich tužby a naděje jsou splněny. Na nebi zazářila hvězda, zvláštní, nevídaná hvězda, znamení to, že Spasitel světa se narodil a přináší všemu lidstvu mír a pokoj. V hluboké zbožnosti i radosti se lidé sklánějí před jeslemi a vítají zrození Boží lásky a světla, které by vyvedlo svět z temnot pýchy, nenávisti a zloby.

Toto tajemství zářící hvězdy, toto tajemství Betléma, se rok co rok opakuje. O každých Vánocích touží lidstvo vybřednouti z bolestného adventu a chce uvítat zrození Boží lásky a světla, Ježíše Krista, který by přinesl mír mezi národy a pokoj lidem dobré vůle na zemi.

Vmysleme se do svátků vánočních. Jaký mají smysl? Jen jediný: abychom se totiž vynasnažili, aby ona láska Kristova se mezi námi projevovala a naplňovala nejen náš dům, ale i všední život vůkol nás.

Zatím se tato láska projevuje jen o Vánocích, a to opět jen k vlastním členům rodiny. Láska Ježíše Krista byla a je však universální, objímá celý svět.

Archimedes řekl: dejte mi pevný bod a já pohnu celým světem. Milí bratři a sestry, tímto bodem jest zářící hvězda betlémská, vítající zrození Boží lásky na zemi – neboť jediná láska, láska ve smyslu Kristově je schopna pohnouti celým světem, to znamená učiniti život všech snesitelným a šťastným.

Moderní technika vynalezla zázraky: rádio, televizi, kosmické koráby, dálnice… což má spojit celý svět. Ale co to pomůže, když není člověk spojen s člověkem poutem lásky a soucitu. Potud možno chválit vymoženosti techniky, pokud stojí ve službách lidstva, prospívá jemu i světu. Zatím tedy je potřebí jiného pojítka, než televize, letadla, dálnice… a to živá srdce, naplněná láskou k člověku a láskou k pravdě. Je potřebí zajít do toho Betléma a sklonit se v tiché zbožnosti před malým Ježíškem a načerpat u něho této živé lásky, jejímž nedostatkem lidstvo vážně churaví.

Vánoce přicházejí každoročně, aby lidem připomínaly zázrak Boží lásky. A proto i letošní Vánoce, jsou poselstvím míru a pokoje, který může vykvést jen na lásce. To, že lidstvo stále kráčí jinou cestou, cestou války, násilí a bolesti, nic na tom nemění, neboť ona zářící hvězda nám stále hlásá: Mějte víru, že vždy zvítězí jen láska, pravda a spravedlnost, že zvítězí nikoli Caesar, ale Ježíš!

Proto o svátcích vánočních jasněji než kdy jindy, nasloucháme hlasu Páně:

Spojil jsem národy a státy ne radiem a letadly, ale skutky milosrdenství a všeobjímající láskou. Postavil jsem dálnice míru, po kterých má kráčet jen štědrost a dobrota. Kráčejte po nich. Zřídil jsem průplavy, kterými se má řinout jen odpuštění jedněch druhým. Odpouštějte tedy!

Bratři a sestry! Nechejme Krista, tu Boží lásku, zrodit se v nás a uzříme zázrak. Staneme na pevném místě, odkud budeme moci hýbat celým světem.

Zapojme proto svůj přijímající aparát, své nitro na vysílací stanici Betlém a pak věřím, že nejen andělé, ale tentokrát hlavně my lidé budeme jásavě opakovat slova evangelia:

Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobré vůle.

Ferdinand Valík (1965)