Podobnost čistě náhodná?

Když se člověk kolem sebe dívá, tak se mnohdy nestačí divit. Všude se mluví o morálce, etice, slušnosti, povinnostech (především těch druhých) atd. Avšak světe div se, ani morálka ani etika či slušnost téměř nikde není vidět. Většina majitelů a manažerů firem, představitelů obci a měst o „potentátech“ na nejvyšších postech parlamentu a státní sféry vůbec nemluvě, pravděpodobně zapomněla, co to je ta slušnost, morálka, etika… No, možná to nezapomněli, ale poněkud jim vyhovuje zřejmě „jiný styl“.

Známe řadu přísloví, která by se dala na tuto dobu, či na tento „styl“ použít – jsou zkrátka platná vždy. Ale jedno z nich je vpravdě trefné. Připomíná jej jedna, již několik let stará skladba v podání skupiny Nezmaři. Stojí za to si ji poslechnout nebo přečíst.

VI

Anebo si ji zazpívejte spolu s Nezmary:

O VODĚ A VÍNU

Jak se kola času točí, co svět světem stál

mezi slepými se našel jednooký král

a ten dostal jednou nápad, že nemusí dřít

když bude vodu kázat a sám víno pít

 

Tak se v každé době našel, kdo sluchu mu přál

ten kdo byl jen duchem chudý anebo se bál

král už ví, že s tímto lidem může si žít

když bude vodu kázat a sám víno pít

 

Teď se mění jenom jména, už není to král

staré kulisy a scéna však stojí tu dál

a v nich další špatný herec, co nemění styl

nám vodu by zas kázal a sám víno pil

 

Když se víno s vodou míchá tak může se stát

že sliby vystřídá pýcha, jež předchází pád

teď dívejme se dobře na ty, co trůn chtějí mít

zda budou vodu kázat a sami ji pít 

ČASY SE MĚNÍ

Svět mění svou tvář a den stíhá den

jenom blázen ostatním v cestě by stál

a ráno slunce zahání sen

jednou dokraluje i ten největší král.

 

Vždyť všichni, kdo vidí, jdou po cestě dál

ztrácí krok ten, který chvíli stál.

 

A od města k městu ta cesta směr má

a v každým žije se o něco snáz

a poznání hořký nám tahle pouť dá

ta hořkost teď zůstává navěky v nás.

 

Vždyť všichni, kdo vidí, jdou po cestě dál

ztrácí krok ten, který chvíli stál.

 

Kdo v čele šel, bouřlivě oslavoval

zůstal stát a ostatním pyšně se smál

však dřív, než se z oslavy vzpamatoval

zase poslední na konci zástupu stál.

 

na na na …

Vždyť všichni, kdo vidí, jdou po cestě dál

ztrácí krok ten, který chvíli stál.