Ostrov lilií

Tak jako žhavě září nádherné růže na ostrově růží, tak září na ostrově lilií především lilie svou nevýslovnou čistotou do nezměrných dálek. I zde stoupají terasovitě do výše, na níž stojí chrám.

Tento chrám je pln kouzelného lesku, podobného jemnému lesku perel. Současně je tento lesk prostoupen růžovou září a snáší se na ostrov v drsné přísnosti jako blahodárný chlad moře. Kdo smí spatřit tento chrám, ten je tímto pohledem vždy přinucen k zbožné pokoře. Přísnost vyzařuje z něho dolů. Chladivé světlo hrdého klidu čistoty proniká do duchů, osvěžuje je, posiluje a povznáší k osvobozující úctě Božské vznešenosti.

I zde zrodilo se vše v kráse, lidem nepochopitelné. I zde zachvívá se zázračná melodie, vystupující k Tvůrci jako živoucí modlitba vděčnosti, věčně znějící k jeho poctě.

I zde je vládkyní prakrálovna Elisabeth. Irmingard, Čistá Lilie, sklání se pod její ochranou často k ostrovu, aby všem, které zde slouží, obnovovala sílu čistoty, kterou přeměněnou vysílají k občerstvení a posílení všech tvorů.

Obyvatelé ostrova lilií náleží tak jako obyvatelé ostrova růží jen k ženství. Jsou mezi nimi všechny velikosti, také všechny barvy, které jsou však prostoupeny přirozeně zářivým svitem čistoty a jsou tedy jiné než matné barvy pozemských lidí.

Také zde převládá jen výstavba podle vůle Boží, přesně tak, jako na ostrově růží. Ale činnost ostrova lilií je přece jiného druhu. V čistotě a spravedlnosti střeží, přísně a bezohledně požaduje.

To ženství, které na zemi slouží Irmingard, Čisté Lilii, bude po věrné službě a po odchodu ze země moci procitnouti na ostrově lilií, aby tam mohlo sloužit a být často s Irmingard spojeno…